Obec leží severovýchodně od Štětí v malebném údolí potoka Obrtky. Je prastarého původu a první zmínka o ní je v zakládací listině litoměřické kapituly již z roku 1057, kde je obec jmenována ještě jako Radujen. Hlavní radouňská ulice ústí do rozlehlé návsi s parkovou úpravou, rybníčkem a kaplí. Ještě na počátku 20. stol. zde byl velký rybník. Dominantou návsi je pozdně barokní kaple svatého Floriána z roku 1767.
Stará radouňská škola byla postavena roku 1876 a od samotného počátku se zde vyučovalo v německém jazyce a to až do roku 1945, kdy se zde, po odsunu německého obyvatelstva, učilo česky. Ve vsi je k vidění několik zajímavých roubených chalup lužického typu, nejstarší z nich jsou datovány léty 1779 a 1808. Jiné domy jsou empírové z počátku 19. století. Hodně domů slouží jako rekreační chalupy.
Významnou dominantou Radouně je starý židovský hřbitov, který se nachází na malém návrší cca 400m nad obcí. Mezi další památky, které jistě stojí za zmínku, je socha svatého Floriana- patrona hasičů, datována rokem 1753, tedy ještě před výstavbou kaple. Nachází se při cestě do obce směrem od Štětí. Na okraji vesnice při silnici do Chcebuze stojí podstavec kamenného krucifixu z 1.poloviny 19. stol., který nedávno prošel celkovou rekonstrukcí.
Pozoruhodnou stavební památkou jsou někdejší pivovarské sklepy. Jejich rozsáhlý komplex leží mezi domy čp. 51 a čp. 60, nachazející se pod rekonstruovanou komunikací. Milovníky přírody jistě zaujmou dvě naleziště vstavače vojenského.
Židovský hřbitov
V minulosti v Radouni existovala poměrně početná židovská obec (117 osob), která zahrnovala i souvěrce ze širokého okolí (Hoštka, Štětí, Dubá). Původní synagoga stávala v domě čp. 94 při silnici do Čakovic, přežila 2.světovou válku, avšak v 80. letech 20. století byla zbořena.
Židovský hřbitov v Radouni se nachází na navrší nad obcí (cca 400m SZ). Byl založen v r. 1789 a sloužil pro pohřby Židů z Radouně, Dubé, Štětí, Chcebuze, Brocna a okolí. Hřbitov byl dvakrát rozšiřován, nejprve v 1.polovině 19. století, poté na počátku 20. století. V letech 1920-1922 byla na hřbitově vystavěna osmiboká obřadní síň v novorománském slohu s pozoruhodnou betonovou kupolí, jejíž stavbu iniciovalo radouňské pohřební bratrstvo za finanční pomoci souvěrců z dalekého okolí. Na hřbitově se nachází cca 200 náhrobků, nejstarší náhrobky pocházejí z 1. poloviny 19. století. Za druhé světové války bylo židovské obyvatelstvo deportováno do koncentračních táborů. Po válce se už život radouňské židovské komunity neobnovil a synagoga v obci a hřbitovní obřadní síň i samotný hřbitov postupně chátraly, ačkoliv byly prohlášeny za kulturní památku.
V letech 2003–2005 byl hřbitov zbaven náletových křovin a dřevin a je pravidelně chemicky ošetřován. Obřadní síň je staticky zajištěna, kopule opravena, obvodové stěny jsou dozděny a omítnuty. V dnešní době se dokončují opravy podlahy obřadní síně, kde bude instalována výstava a hřbitov pak bude volně přístupný.
